Kostel sv. Mikuláše je nejvýznamnější památkou Kdyně. Nejstarší zprávy o svatyni pocházejí ze 2. poloviny 14. století. Z tohoto období se zachovaly křížové klenby presbyteria, hrotitá okna se zbytky kružeb a část zdiva kostelní lodi. Hranolová věž přístupná hrotitým portálem je patrně výsledkem pozdní gotické výstavby. V r. 1734 byla věž zvýšena a opatřena novým krovem s cibulovitou bání, která tvoří dodnes charakteristickou siluetu Kdyně. Její tvůrce V. Fischer pocházel z Furthu (Bavorsko). V r. 1763–1768 byl kostel rozšířen o boční kaple, prodloužena loď a kostel vybaven novým mobiliářem. Stavbu financovali Stadionové, jejichž znak je dosud umístěn na průčelí kostelní fasády. Hlavní oltář, který je patrně prací F. Ringelhahna, nese obraz sv. Mikuláše od I. Raaba.
V blízkosti kostela sv. Mikuláše stával ještě kostel sv. Petra a Pavla, zmiňovaný od 14. do 17. století. Jednalo se o velice starou svatyni, která byla podle svého prastarého zasvěcení patrně ještě předchůdcem dnešního kostela. V polovině 17. století je kostel sv. Petra a Pavla připomínán jako pustý. Dnes po něm nejsou stopy.
Velká vzdálenost kostela od města sváděla měšťany k myšlence vystavět na kdyňském náměstí kostel nový, zasvěcený Nejsvětější Trojici. Konkrétní podobu získal tento projekt kolem r. 1660. Osadníci svezli materiál, ale na protesty faráře museli od stavby upustit. Znovu ožila myšlenka na zřízení kostela mezi léty 1887–1902, tenkrát však chyběly finanční prostředky a tak zůstalo kdyňské náměstí bez kostela.
Umístění: Kostelní ulice, na sever od budovy pošty na náměstí přibližně 300 m.